Friday, June 30, 2006

Když bylo Kurtovi kolem sedmi let,

dostal od tety Mary desky Beatles a Monkees. Často zvala Kurta k sobě domů na zkoušky své skupiny. Hrála country a měla za sebou dokonce jeden nahraný singl. Řadu let hrála v různých kapelách po aberdeenských barech, párkrát vystoupila sólově v restauraci Riviéra a jednou se umístila na druhém místě v místní televizní soutěži talentů, nazvané "I z tebe může být hvězda".
Mary se pokoušela naučit Kurta hrát na kytaru, ale ten neměl trpělivost - vlastně se nedokázal soustředit na nic. Zjistili u něj hyperaktivitu.

Tuesday, June 27, 2006

Kurt byl evidentně bystré dítě.

"Pamatuju se, že jsem volala matce," vzpomíná Wendy, "a říkala jí, že mě až děsí jeho postřehy, které jsem u tak malého dítěte nezažila."
Kurt se začal zajímat o hudbu, když mu byly dva roky, což nikoho nepřekvapilo, protože příbuzní z matčiny strany byli velmi mužikální - Wendin bratr Chuck hrál v rock'n'rollové kapele, sestra Mary hrála na kytaru a všichni v rodině byli v nějakém ohledu hudebně nadaní. O Vánocích všichni zpívali a hráli divadlo.
Wendin strýc si změnil jméno z Delberta Fradenburga na Dala Ardena a přestěhoval se do Kalifornie. Pracoval v opeře a zpíval balady a koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let natočil několik desek. Spřátelil se s hercem Brianem Keithem (který později v šedesátých letech zazářil v situační komedii "Family Affair") a Jayem Silverheelsem, který hrál Tonta v televizním seriálu "Lone Ranger". Jak žertem říká Wendy: "Slavné osobnosti nejsou v rodině nic nového."

Kurt byl evidentně bystré dítě.

"Pamatuju se, že jsem volala matce," vzpomíná Wendy, "a říkala jí, že mě až děsí jeho postřehy, které jsem u tak malého dítěte nezažila."
Kurt se začal zajímat o hudbu, když mu byly dva roky, což nikoho nepřekvapilo, protože příbuzní z matčiny strany byli velmi mužikální - Wendin bratr Chuck hrál v rock'n'rollové kapele, sestra Mary hrála na kytaru a všichni v rodině byli v nějakém ohledu hudebně nadaní. O Vánocích všichni zpívali a hráli divadlo.
Wendin strýc si změnil jméno z Delberta Fradenburga na Dala Ardena a přestěhoval se do Kalifornie. Pracoval v opeře a zpíval balady a koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let natočil několik desek. Spřátelil se s hercem Brianem Keithem (který později v šedesátých letech zazářil v situační komedii "Family Affair") a Jayem Silverheelsem, který hrál Tonta v televizním seriálu "Lone Ranger". Jak žertem říká Wendy: "Slavné osobnosti nejsou v rodině nic nového."

Monday, June 26, 2006

Kurt

vyrůstal, aniž věděl, jaký má jeho příjmení původ. Dědeček z matčiny strany byl Němec, ale to bylo všechno, co věděl. Až nedávno objevil, že předci z otcovy strany jsou čistokrevní Irové a že Cobain je zkomolenina Coburna.
Cobainovi žili prostě, ale i přesto měl jejich zlatovlasý syn štastné dětství. "Máma se se mnou hodně mazlila," říká Kurt. "Při loučení jsme si dávali pusu a objímali se. Bylo to bezva. Ted s úžasem zjištuju, že to tak všude není. Byly to sladký časy."
Kurtova sestra Kim se narodila tři roky po něm, ale mezi Kurtem a matkou už bylo pevné pouto. "Prvorozené dítě nenahradí nic na světě - nic," říká Wendy, která se mezitím znovu vdala a žije ve stejném domě v Aberdeenu s manželem a osmiletou dcerou. "S žádným jiným dítětem to už není takové. Byla jsem z něj celá pryč. Každá hodina, kdy jsem byla vzhůru, patřila jemu."

Sunday, June 25, 2006

Aberdeen býval plný osamělých mladíků,

vydělávajících hory peněz, takže ve městě začala kvést prostituce. Jednu dobu fungovalo v centru města padesát bordelů ("ženských penzionů", jak se jim tenkrát říkalo). Prostituce zde kvetla až do konce padesátých let, kdy se ji konečně policii podařilo potlačit. Někdy se říká, že za komplexy obyvatel Aberdeenu může temná minulost jejich města.
Tady se 20. února roku 1967 Wendy Cobainové, toho času ženě v domácnosti, a jejímu muži Donaldovi, povoláním mechanikovi, narodil Kurt Donald Cobain. Mladá rodina nejdříve bydlela v najatém domě v nedalekémn Hoquiamu, a když bylo Kurtovi šest měsíců, přestěhovali se do Aberdeenu.

Friday, June 23, 2006

Obyvatelé

nesnáší sýčka kropenatého - recepty na úpravu tohoto ohroženého druhu jsou tu častým námětem samolepek i když pravou příčinou, která je připravila o práci, je decentralizace dřevařského průmyslu, rostoucí cena pracovní síly a automatizace. Jedna z největších pil ve městě dříve zaměstnávala stovky zaměstnanců, zatímco dnes jich tu pracuje pět: čtyři muži a jedna laserová pila řízená počítačem.
Jedním z nejrozšířenějších průmyslových odvětví v kraji je pěstování marihuany a psychedelických hub, čímž si lidé přilepšují ke svým malým nebo nulovým příjmům.
Nebylo tu vždycky tak krušno. Aberdeen býval kvetoucím námořním přístavem, kde se námořníci zastavovali, aby si odpočinuli, najedli se, popřípadě si dopřáli ženskou společnost. Město bylo kdysi jedním velkým bordelem, soustředěným kolem nechvalně proslulé Hume Street (kterou radní v padesátých letech přejmenovali na State Street, aby pohřbili staré vzpomínky). Později se město stalo konečnou železniční stanicí a domovem desítek pilařských závodů a dřevařských provozů.

Wednesday, June 21, 2006

Silnici číslo 12

vedoucí do Aberdeenu vroubí nekonečná řada autokempů s přívěsy: za nimi se rozkládá na sto tisíc akrů těžebního lesa, zohyzděných obrovskými rozeklanými jizvami po vykácených stromech. První věc, která turistovi přijíždějícímu do Aberdeenu od východu padne do očí, je ohavné rozlezlé skladiště dříví Weyerhauser na břehu řeky Wishkah, kde osekané pahýly kdysi hrdých stromů leží na hromadách jako oběti nedávných masakrů. Při pohledu z druhé strany řeky uvidíte dlouhou šňůru lákavých stánků s plastickým rychlým občerstvením.
Městu vládne dřevařský průmysl; alespoň kdysi tomu tak bylo. Obchod už léta upadá a nečinnost pomalu mění Aberdeen v město duchů. Dnes se v ulicích centra začínají objevovat obchody s prázdnými nebo zabedněnými výlohami. Jediná místa, která vzkvétají, jsou putyky jako "U stříbrného dolaru" nebo případně pojmenovaná "Nasávárna", stejně jako místní zastavárna plná pistolí, řetězových pil a elektrických kytar. Počet sebevražd v tomto kraji patří k nejvyšším v zemi; alkoholismus se vymkl veškeré kontrole a crack do města pronikl už před lety.

Tuesday, June 20, 2006

MALÝ REBELS MASTNÝMA VLASAMA

Aberdeen, stát Washington ( 16 600 obyvatel), se nachází sto osm mil jihovýchodně od Seattlu, daleko na odlehlém washingtonském pobřeží. V Seattlu prší často, ale v Aberdeenu ještě víc - až sedm stop ročně - což nad městem vytváří trvalý pochmurný příkrov. Nejbližší dálnice je daleko, takže sem nikdo nejezdí, a málokdy někdo vyjíždí odsud.
Umění a kulturu přenechali nafoukancům ze Seattlu - mezi "místní atrakce" uváděné v turistické příručce patří hra v kuželky, soutěže řetězových pil a hrací videoautomaty.

Sunday, June 18, 2006

Naše rozhovory byly nezvykle upřímné. Kurt má pro svou otevřenost jednoduché vysvětlení. "Ví se o tom," říká, když mluvíme o jeho médii přetřásaných problémech s heroinem "tak proč bych zatloukal a neuved to na pravou míru. Každej si myslí, že už fetuju dlouho, ale já fetoval jen chvíli."
S šířením úctyhodného mýtu kolem kapely - nebo kolem něj samotného, už si starosti nedělá. Zcela naopak. "Nikdy jsem se nesnažil o to, aby kolem nás vznikalo nějaký tajemno," řekl m~ jednou. "Jen jsem prostě ze začátku neměl co říct. Ted už to ně~ jakou dobu trvá, už je svým způsobem o čem mluvit. Přesto s~ každej večer, když odejdeš, říkám: ,Bože můj, jak je to zatrace~ ně nudný proti tomu, co prožijou jiní."
Kurtovým přáním je všechno uvést na pravou míru. O něm, jeho ženě i dceři už vzniklo hodně fám, a tak nejlepší způsob, jak to napravit, je podle něj říct, jak to všechno doopravdy bylo. Jeho vyprávění je někdy samoúčelné, plné ospravedlňování a rozporů, ale i tam, kde se odchyluje od pravdy, odhaluje zajímavé skutečnosti z jeho života, umění a vztahu mezi nimi.

Wednesday, June 14, 2006

Všude se povalují kytary, dokonce i v koupelně. Starý zvučný martin odpočívá v obývacím pokoji po boku mnohem skromnější kytary natřené načerveno a ozdobené květinovými aplikacemi.
Sedmiměsíční Frances Bean Cobainová je krásná holčička s pronikavě modrýma očima po otci a obličejem po matce. I když se může zdát, že se s ní rodiče jen předvádějí před návštěvami, mají ji oba opravdu rádi. Kurt má zřejmě k dětem bližší vztah, ale zvuky, které se obvykle na miminka dělají; zvládají obstojně oba dva.
V každém případě Frances změnila Kurta k nepoznání. "Pořád se na Frances dívá a říká: ,To jsem taky dělal! Přesně takovej jsem byl!"` říká Courtney. "Člověk se dá těžko změnit, ale mým cílem je, aby byl zas tak štastnej. Je to ale fuška, protože je se vším nespokojenej."
Jeden večer si Courtney tiše pobrnkává v obývacím pokoji na akustickou kytaru a nahrává se na stereomagnetofon, zatímco Kurt dole v garáží buší vedle ojetého volva do rozpadajících se bubnů, které mu zůstaly z dávno zapomenutého turné. Garáž je plná krabic s papírem, uměleckých výtvorů, vykuchaných kytar a haraburdí, které je výsledkem dlouholetých nákupů v second handech. Dvě krabice jsou přecpané průhlednými umělohmotnými figurkami mužů, žen a také koňů. Hned vedle stojí zesilovač, baskytara a jediná věc v domě, která by se snad dala nazvat luxusem - videohra typu Dobyvatelé vesmíru, za kterou Kurt zaplatil několik set dolarů. Vysoká skóre si zapisuje pod zkratkami jako "ČUR", "PRD" a "HOV".

Tuesday, June 13, 2006

Dům je napůl nezařízený

- ode zdi ke zdi natažené béžové koberce a holé zdi - jsou tu jen dočasně. Ještě letos se budou stěhovat do rekonstruovaného domu v městečku vzdáleném několik desítek mil od Seattlu a zároveň se rozhlížejí po něčem vhodném v avantgardní čtvrti Capitol Hill v Seattlu. Nahoře je ložnice, dětský pokoj a Kurtův ateliér, kde se ze stojanu šklebí portrét chřadnoucí zoufalé bytosti s kostnatýma rukama a černýma očima bez života. V koupelně v přízemí pozoruje upřeně toaletu malý stříbrný astronaut, cena MTV, kterou obdrželi v kategorii největší objev roku. V suterénu je pokoj vychovatelky Frances Jackie. Jídelně vedle kuchyně vévodí model automobilové dráhy.
Jedna z místností slouží jako skladiště. Na podlaze se válejí staré dopisy, vzkazy, pracovní pásky, desky, fotografie a plakáty z Kurtových hudebních začátků. Courtneyin buddhistický oltářík, který už nepoužívá, pravděpodobně proto, že se k němu nemůže dostat, stojí otočený čelem ke zdi. Někdo na něj pohodil hnědou papírovou tašku, ze které se vysypali plastikoví vojáčci a panenky z těsta.

Saturday, June 10, 2006

Kurtovy oči

jsou tak pronikavě modré, že vypadá, jako by nestále žasl. V pyžamu působí dojmem vojáčka traumatizovaného výbuchem, který se šourá po domově pro válečné vysloužilce. Ale přitom mu nic neujde.
Začátkem března, po dokončení nového alba In Utero, se Kurt, Courtney a jejich dcera Frances přestěhovali do většího domu na břehu jezera Washington, který si na čas pronajali. Kurt tu sedával u kuchyňského stolu, zapaloval si jednu cigaretu od druhé a bavil se rozebíráním umělohmotného anatomického modelu. "Baví mě, když můžu všechno vykuchtit a dostat se až na střeva," vypráví. "Orgány mě fascinujou. Fungujou, často se podělají, ale je neuvěřitelný, že i když do nich člověk cpe něco tak jedovatýho, jako je alkohol nebo drogy, ten mechanismus to snese - alespoň nějakej čas. Je neuvěřitelný, že to vůbec snese."

Tuesday, June 06, 2006

I když z Kurta

jeho charisma přímo vyzařuje, je neobyčejně rezervovaný. Každá jeho reakce se musí v duchu vynásobit: pobavené "hmm" je nutno interpretovat jako nadšený výkřik uchichtnutí jako nevázaný smích a zamračený pohled, jako chuť vraždit.
Stejně jako na fotografiích vypadá i ve skutečnosti pokaždé jinak. Jednou je jako andílek, jindy jako prostopášný budižkničemu nebo jako chlap, který vám spravuje převodovku. V určitém osvětlení někdy záhadně vypadá dokonce jako Axl Rose. Jeho bledý obličej lehce zastírá rozježené neoholené strniště s tradičně nemytými vlasy, tentokrát v platinově blond odstínu agresivně prosvítá červená skvrna na temeni hlavy. Obvykle chodí v pyžamu a neupravený. I když čas v jeho životě hraje pramalou roli, má vždycky na ruce hodinky s portrétem Toma Petersona, majitele řady obchodů s elektrickými spotřebiči v Oregonu.

Monday, June 05, 2006

Na hvězdy

světového formátu vedou Kurt s Courtney doce la střízlivý život. Nemají kolem sebe žádné poskoky ani svalna té gorily. Kurt jezdí do města taxíkem, chodí k McDonaldovi na hamburgera a aby zůstal inkognito, naráží si přitom do čela směšnou starou mysliveckou čepici. Když je jednou v noci přišel navštívit do hotelu jeden známý a vešel otevřenými dveřmi do jejich pokoje, zastihl Kurta a Courtney, jak se k sobě tulí v posteli v pyžamech a potmě sledují v televizi neuvěřitelný škvár s Leifem Garrettem. "Ahoj," řekla Courtney bez sebemenšícl rozpaků.
Kurt je hubený a působí křehce. Mluví kolísavým a jakoby zastřeným, chraplavým hlasem, což je následek spousty vykouřených cigaret. Působí to pak, jako by byl smutný a vyčerpaný jako by právě přestal naříkat, ale on takový prostě je. "Každe si o mě myslí, že jsem nějaká citová troska, totálně negativní a ponurá hvězda - 7zaždej," říká Kurt. "Pořád se mě ptají: ,Co ti je?` A mně přitom vůbec nic není. Nejsem vůbec smutnej. Došlo to tak daleko, že jsem se začal pozorovat a zkoumat, jak mě lidi vidí. Napadlo mě, že bych si měl dát oholit obočí. To by snad pomohlo."

Sunday, June 04, 2006

Chris žije střídmě,

nerozhazuje. Rozhodně není rockovou hvězdou žijící si na vysoké noze - z jeho stařičkého kazetáku vypadávají dvířka.
Začátkem února proběhlo po krátkém předběžném interview těsně před Vánocemi roku 1992 první kolo rozhovorů s Kurtem, které dohromady trvaly přes pětadvacet hodin. Začínaly pozdě v noci, když se Kurt vrátil ze zkoušek na In Utero a končily ve čtyři nebo v pět ráno. Kurt byl zrovna uprostřed stěhování do dočasného domova v Seattlu a ted se šoural po svém a Courtneyině hotelovém apartmá, na sobě měl pyžamo, jehož díly k sobě nepatřily, kouřil jednu cigaretu za druhou a prošpikovával svůj příběh neskutečně suchými a sarkastickými moudrostmi. Jednou si nasadil stroj na virtuální realitu něco mezí walkmanem a soukromou psychedelickou světelnoi show - se kterým experimentoval, aby potlačil chronickou bo lest žaludku. Různým nastavením se prý stimuluje pamět tvůrčí fantazie, energie a relaxace.

Saturday, June 03, 2006

Obývacímu pokoji, zařízenému zatuchlým nábytkem od vetešníka, vévodí ohromná hrací skříň. Téměř všichni, včetně koček Einsteina a Doris, jsou však nakvartýrovaní v kuchyni. Lednice je přeplněná přírodními produkty a produkty bez chemických přísad a recyklovaný papír se užívá všude, kde se dá. Dole ve sklepě je starožitný nealkoholický bar a tři hrací automaty - Kiss, Addams Family a Evel Knievel; právě tady pořádal Chris den předtím, než kapela odjela nahrávat In Utero, večírek Staří kamarádi jako Matt Lukin z Mudhoney, Tad Doyle z TAD a Dee Plakasová z L7, noví přátelé jako Eddie Vedder a lidé z rozrostlé rodiny Nirvany jako Ernie Bailey a Garry Gersh z umělecké agentury Geffen/DGC, ti všichni se veselili až do kuropění. Shelli narychlo přichystala malé vegetariánské pohoštění.