Naše rozhovory byly nezvykle upřímné. Kurt má pro svou otevřenost jednoduché vysvětlení. "Ví se o tom," říká, když mluvíme o jeho médii přetřásaných problémech s heroinem "tak proč bych zatloukal a neuved to na pravou míru. Každej si myslí, že už fetuju dlouho, ale já fetoval jen chvíli."
S šířením úctyhodného mýtu kolem kapely - nebo kolem něj samotného, už si starosti nedělá. Zcela naopak. "Nikdy jsem se nesnažil o to, aby kolem nás vznikalo nějaký tajemno," řekl m~ jednou. "Jen jsem prostě ze začátku neměl co říct. Ted už to ně~ jakou dobu trvá, už je svým způsobem o čem mluvit. Přesto s~ každej večer, když odejdeš, říkám: ,Bože můj, jak je to zatrace~ ně nudný proti tomu, co prožijou jiní."
Kurtovým přáním je všechno uvést na pravou míru. O něm, jeho ženě i dceři už vzniklo hodně fám, a tak nejlepší způsob, jak to napravit, je podle něj říct, jak to všechno doopravdy bylo. Jeho vyprávění je někdy samoúčelné, plné ospravedlňování a rozporů, ale i tam, kde se odchyluje od pravdy, odhaluje zajímavé skutečnosti z jeho života, umění a vztahu mezi nimi.