Silnici číslo 12

vedoucí do Aberdeenu vroubí nekonečná řada autokempů s přívěsy: za nimi se rozkládá na sto tisíc akrů těžebního lesa, zohyzděných obrovskými rozeklanými jizvami po vykácených stromech. První věc, která turistovi přijíždějícímu do Aberdeenu od východu padne do očí, je ohavné rozlezlé skladiště dříví Weyerhauser na břehu řeky Wishkah, kde osekané pahýly kdysi hrdých stromů leží na hromadách jako oběti nedávných masakrů. Při pohledu z druhé strany řeky uvidíte dlouhou šňůru lákavých stánků s plastickým rychlým občerstvením.
Městu vládne dřevařský průmysl; alespoň kdysi tomu tak bylo. Obchod už léta upadá a nečinnost pomalu mění Aberdeen v město duchů. Dnes se v ulicích centra začínají objevovat obchody s prázdnými nebo zabedněnými výlohami. Jediná místa, která vzkvétají, jsou putyky jako "U stříbrného dolaru" nebo případně pojmenovaná "Nasávárna", stejně jako místní zastavárna plná pistolí, řetězových pil a elektrických kytar. Počet sebevražd v tomto kraji patří k nejvyšším v zemi; alkoholismus se vymkl veškeré kontrole a crack do města pronikl už před lety.