"Nenáviděl jsem lidi, protože se nechovali, jak jsem od nich čekal, a deptalo mě, že jsou kolem mě pořád ti samí blbci," říká. "Z mýho obličeje i z toho, jak jsem se choval, mohli vyčíst, jak mi jdou na nervy. Byla to moje soukromá válka proti nim, protože byli takoví supermani a tupci. Začínal jsem si uvědomovat, že si lidi všímají, že spoustu z nich nenávidím."
Kurt byl přesvědčený, že všichni ví, co cítí, a byl z toho ještě víc neurotický. Byl pořád víc a víc paranoidní, protože si byl jistý, že všichni čekají, že mu každou chvíli přeskočí. "Mysleli si, že jsem kluk, kterej je schopnej přitáhnout do školy pistoli a všechny postřílet," říká Kurt. "Měli ze mě pocit, že každou chvíli vybuchnu. Lidi se mi nakonec začali vyhýbat."