Kurt

byl tak naivní, co se týče drog, že nevěděl o možnosti návyku na percodan a začal na něm být závislý, aniž by něco tušil. Nakonec bral percodan až desetkrát denně a "pořád neměl dost". Asi za dva měsíce Gruntovi došly zásoby a Kurt byl nucen přestat. "Nebylo to zas tak strašný," vzpomíná. "Měl jsem průjem a pár dní jsem se potil v Erikově posteli."
To léto si jednou v noci Grunt s Kurtem vzali heroin. Kurt si ho nechal píchnout. "Byl jsem strašně rozrušenej," přiznává. "Vždycky jsem to chtěl - věděl jsem, že mě to čeká." Není si jistý, proč o tom byl tak přesvědčen, že to jednou udělá. "Nevím, prostě jsem to věděl."