"Když jsem byl o hodně mladší, tak kolem sedmi, věřil jsem, že ze mě bude rocková hvězda," říká Kurt. "Všechno se zdálo snadný, protože jsem překypoval energií a svět mi ležel u nohou - moh jsem dělat všechno na světě. Citil jsem, že bych klidně moh být i prezidentem, ale to se mi nezdálo dost dobrý, radši jsem se chtěl stát rockovou hvězdou. Všechno mi bylo naprosto jasný. Baštil jsem Beatles a nechápal jsem svv okolí, co mě čeká, jaký pocity odcizení zažiju v pubertě."
"Myslel jsem si, že všechna města v Americe jsou jako Aberdeen," pokračuje Kurt. "Že je to všude stejný - všichni se tam spolu znají, není tam tolik násilí jako ve skutečnosti a všechno je možný. Myslel jsem si, že Státy jsou velký jako náš dvcrek, takže není problém celý je sjezdit s rockovou kapelou, dostat. se na titulní strany a tak.