O pár let později konečně sehnal "punkovou" desku - rozvleklé eklektické trojalbum Sandinista od skupiny Clash a byl zklamaný, že znělo jinak, než čekal.
Když Kurt popisuje svoje hudební začátky, tvrdí, že hrál "drsnej riffovej rock". "Bylo to něco jako Led Zeppelin, ale bylo to syrový a snažil jsem se do toho dát co nejvíc agresivity a zlosti. Říkal jsem si: ,Jak vypadá opravdickej punk rock? Co je to? Jak moc je vulgární?` A snažil jsem se, aby byl vulgární hodně. Osolil jsem ten svůj prtavej reprák na plný pecky. Vůbec jsem si neuvědomoval, co dělám."
"Byla to rozhodně perfektní relaxace," říká Kurt. "Bral jsem to jako práci. Jako poslání. Věděl jsem, že musím cvičit. Když jsem dostal první kytaru, byl jsem jí úplně posedlej.
Cítil jsem to pořád - věděl jsem, že dělám něco zvláštního. Věděl jsem, že to je dobrý, ale těžko jsem to tenkrát moh někomu dokázat. Věděl jsem, že ve mně něco je, a věděl jsem, že jednou Iidem ukážu, že umím psát dobrý písničky - že obohatím rock'n'roll."
Kurt zoufale toužil podniknout další logický krok - založit skupinu. "Chtěl jsem zažít ten pocit, když napíšete písničku a uslyšíte ji zahranou na všechny nástroje," říká Kurt. "Prostě jsem to chtěl. Aspoň to zkusit. Po ničem jiným jsem netoužil."