Do třetí třídy

se chtěl stát rockovou hvězdou - pouštěl si desky Beatles a předváděl přitom hru na dětskou kytaru z umělé hmoty. Pak chtěl být dlouho kaskadérem. "Rád jsem si hrál venku, chytal jsem hady a skákal na kole ze střechy," vzpomíná. "Můj jediný idol byl Evel Knievel." Jednou vytáhl z domu všechno ložní prádlo a polštáře, naházel je na zem a skákal do nich ze střechy; jindy zase někde sebral kus plechu, kabely si ho připevnil k hrudníku, položil na něj hrst prskavek a zapálil je.
Občas chodil na návštěvu ke strýci Chuckovi, Wendinu bratrovi, který .hrál v kapele. Chuck sí sestavil ve zkušebně ve sklepě tak velké reproduktory, že je nemohl dostat dveřmi ven. Brával Kurta s sebou dolů, strkal mu do ruky mikrofon a nahrával ho. Wendy má schovaný pásek, který natočili, když byly Kurtovi asi čtyři. Kurt zpívá, a když si myslí, že nikdo neposlouchá, začne mluvit sprostě: "Hovno, hovno!"