Tuesday, March 28, 2006

Pokrevní bratři

Kdyby ses procházel zahradou života
Co myslíš, že bys očekával, že uvidíš?
Přesně jako zrcadlo odrážející běh tvého života
A v řece mé odlesky

Jen na okamžik vidím záblesk svého otce
Pohybem na mě kývne
A ve chvíli jsou vzpomínky vším, co zbývá
A všechny rány se znovu otevírají

Jsme pokrevní bratři, ...

Když se s hrůzou podíváš na svět kolem
Co vidíš, myslíš, že jsme se něčemu naučili?
Ne, když se podíváš na války, otrhance, rvačky
Venku v ulicích, kde jsou upalovány děti

Jsou chvíle, kdy cítím, že mám strach o svět
Jsou chvíle, kdy se za nás všechny stydím
Když do všeho vnášíš pocity, které máš
A přemítáš nad dobrem a zlem

Dozvíme se někdy odpověď na život?
Můžeš mi vlastně říct, co je život?
Možná všechny věci, o kterých víš, že jsou ti drahé
Mohou být odmeteny pryč rukou osudu

Kdy myslíš, že jsme využili všech příležitostí
A možnosti udělat vše správně?
Opakováním starých chyb
se rovnováha nevychyluje tak lehce
Když žijeme naše životy na hraně
Pomodli se na knihu mrtvých

Kdyby ses procházel zahradou života...



Zaplať za zabití, zemři pro prohru
Uštvaný, lovec, který z nich jsi?
Diablo se vrací
Udělat z lidí trofeje

Zbav se kůže, zbav se lebky
Jedno po druhém, pytel je plný
Ve vedru vyschne
Víš, který vdech bude tvůj poslední

Není kam utéct, není kam se skrýt
Musíš zabít, abys zůstal naživu

Neukazuj strach, neukazuj bolest, ...

Lidské srdce, lidská mysl
Propletl se rozum
Směřuji prudce do temnoty
Přihlížím, jak džungle jasně plane

Toe to toe throw the line
Everyone's caught hand tied
Železná vůle, železná pěst
Jak to jen mohlo dospět až sem?