Husitská píseň

podstatně zapůsobila na pozdější českobratrskou duchovní píseň i na písňovou kulturu německé reformace aj. Už v době formování husitského revolučního hnutí vznikala řada písní, např. Slyšte rytieři boží. Hlavními středisky vzniku a pěstování písní byly Tábor a Praha, zejména v začátcích hnutí kolem roku 1420. Zachovaly se četné liturgické zpěvy (menší části i sekvence, nešpory, zpěvy k velikonočním obřadům, hymny), dále duchovní písně, z nichž tři jsou spojovány se jménem táborského kněze a skladatele Jana Čapka